|
Co je
to genetická metoda čtení?
Téměř každé
šestileté dítě, které přichází do školy, se umí podepsat hůlkovým
písmem a nebo dokonce umí číst. Hůlkové písmo většinu dětí zaujme
především pro svou jednoduchost a této skutečnosti využívá právě
genetická metoda čtení.
Výuka začíná
velkými tiskacími písmeny. To znamená, že se děti k příslušné hlásce
učí pouze 1 grafický znak (v analyticko-syntetické metodě se učí
hned 4 znaky – malé a velké tiskací písmeno + malé a velké psací
písmeno). Další nesmírnou výhodou této metody je fakt, že všechna
písmena, které se žáci naučí číst, naučí se hned i zapisovat, což
v metodě analyticko-syntetické nelze. S touto metodou se také
rychleji vyrovnávají rozdíly mezi dětmi, které již některá písmena
znají z předškolního věku a těmi, kteří žádná písmena neumí.
Již z malého počtu
písmen je možné sestavit slovo, které děti hláskují a pak ho čtou
najednou. Samotné hláskování pomáhá dětem i při psaní, neboť si
vybavují postupně jednotlivá písmena a nedochází tolik k jejich
vynechávání.
Hlavní myšlenkou je
naučit děti číst s porozuměním a to již od samého počátku, což jim
vyhláskování slova a jeho celé přečtení umožňuje. Vždyť slabika,
která je pracovním nástrojem při analyticko-syntetické metodě,
vlastně nic neznamená.
Přibližně na konci
listopadu se děti naučí i malou tiskací abecedu a teprve na konci
prvního pololetí jsou seznámeny s psacím písmem. Tou dobou již mají
dobře uvolněnou ruku a psaní by jim nemělo činit takové obtíže. Do
této doby zaznamenávají své myšlenky (slova a věty) hůlkovým písmem,
čímž se vedou ke spontánnímu psanému projevu.
Jelikož děti umí
číst již po prvních 3-4 měsících, dokáží daleko více pracovat s
textem. Mohou mnohem dříve pracovat se smysluplnými texty, které je
zaujmou. Je možné využívat při práci spousty činnostních aktivit.
Děti jdou do první
třídy, aby se naučily číst a psát. Pomocí genetické metody jsme jim
schopni toto přání splnit téměř v září. Odpadá dlouhé čekání na
první přečtené slovo a větu.
Žádná z vyučovacích metod čtení není 100% pro každé dítě. Je nutné
přihlédnout k individuálním zvláštnostem a osobnímu tempu každého
dítěte.
NĚCO MÁLO Z HISTORIE
Touto metodou se
učilo čtení do roku 1951, kdy bylo v ČSR vytvořeno tzv. jednotné
školství, které povolovalo pouze jednu metodu výuky čtení –
analyticko-syntetickou (slabikovací), kdy se spojují hlásky do
slabik a pak se teprve přechází k samotnému čtení celých slov (Má-ma
má ma-so.).
Ve školním roce 1995-96 se souhlasem MŠMT ČR paní PhDr.
Jarmila Wagnerová,CSc., koncipovala projekt, jehož cílem bylo využít
myšlenek a zkušeností s genetickou metodou českého elementaristy a
básníka Josefa Kožíška. V roce 1913 vyšla jeho čítanka Poupata,
která stále zůstává vzorem pro tvorbu českých slabikářů.
|
